Užívání státních symbolů ČR při sportovních událostech
S prosbou o součinnost v problematice užívání státních symbolů se na nás obrátilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT ČR) a Ministerstvo vnitra ČR (MV ČR). Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů uvádí výčet pěti státních symbolů, jimiž jsou státní znak (velký a malý), státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. Dále zákon jasně upravuje jejich užívání, zde však narážíme na zásadní problém.
Sportovní fanoušci nevhodně používají při sportovních událostech především státní vlajky, čímž dochází k porušování výše uvedeného zákona. „Rozumíme, že sportovní fanoušci jsou svými aktivitami pro oblast sportu nepostradatelní, vyjádřením sportovního nadšení a fanděním podporují rozvoj a udržitelnost celého sportovního hnutí. Věříme, že vhodná doporučení užívat státní vlajku dle zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů, a znázornit název svého města či oblíbeného sportovce na cedulích či transparentech, nebude důvodem k úbytku sportovního nadšení a přispěje ke správné propagaci České republiky,“ sdělila k dané problematice PhDr. Anna Králová, Ph.D. z Odboru sportu MŠMT ČR.
Doplňujeme i výňatek z dopisu MV ČR: „Ministerstvo vnitra je na základě § 12 odst. 1 písm. k) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů, gestorem problematiky státních symbolů České republiky. Dlouhodobě se potýkáme s problémem nedodržování zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o užívání státních symbolů“) ze strany řady sportovních fanoušků. Konkrétně jde o to, že sportovní fanoušci popisují státní vlajky ČR nebo jejich napodobeniny různými nápisy, především nápisy obcí, z nichž pochází nebo jmény sportovců, kterým fandí. Ustanovení § 9 písm. j) zákona o užívání státních symbolů zakazuje opatřovat státní vlajku ČR jakýmkoli textem, vyobrazením, obrazem, znakem nebo odznakem.
Navíc v mnoha případech sportovní fanoušci neužívají přímo státní vlajku ČR tak, jak ji vymezuje § 4 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, ale její napodobeninu s jiným poměrem stran (případně i jinou velikostí modrého klínu). Na užívání napodobenin státních vlajek ČR se však zákon o užívání státních symbolů, až na výjimky, které ale nejsou pro řešenou problematiku relevantní, nevztahuje. Popisování napodobenin státních vlajek ČR sice není výslovně v rozporu se zákonem, jde však o jednání velmi nevhodné, které nepřispívá k důstojnosti užívání české státní symboliky. V této souvislosti poukazuji též na to, že sportovní utkání sledují často i děti a mládež, kterým se tak dostává do podvědomí, že popisovat státní vlajku ČR je normální. V hodinách občanské výchovy se přitom učí pravý opak. Takový stav jistě není žádoucí.“
Státní vlajka ČR není transparent, který je možno libovolně popisovat, ale jde o státní symbol, jehož užívání je upraveno zákonem. Na státní vlajku (ani její napodobeninu) nepatří žádné nápisy ani vyobrazení. Sdělení, která mají sportovní fanoušci potřebu zveřejňovat písemně (nejčastěji název obce nebo města, z níž pochází), mohou psát jinam – na samostatný transparent (ceduli), na své oblečení atp.
